Phynova Six Day London den 4/6

Nejdříve ke včerejšku. Vše se odehrávalo tentokrát už v zaběhnutém rytmu, to znamená, tak jak má. Když jsme v prvním závodě nezvládli dát kompletní rundu balíku a vrátili se zpět, tam kde jsme začali, vyplnil se ten nejhorší sen každého závodníka - vydat ohromné úsilí vniveč, to člověka v ten moment nas... :-D! Ale tak to bývá, závody nejsou jen o výkonu, ale i o správně načasovaných útocích. A, bohužel, každý závod má i svá úskalí. Naštěstí jsme se v průběhu večera opět naladili zpět, na tu správnou závodní vlnu a v závěrečném madisonu jsme byli osmí, což je na zdejší velmi solidně obsazené závody pěkný výsledek. Kromě nohou, které dostávají pořádně zabrat se tu ale začíná objevovat další specifický problém, a tím je bolest rukou. Samozřejmě to byla jen otázka času, kdy to přijde. Při výměnách v závodě z 20km/h do závodní rychlosti i přes 60km/h už ruka nějakou tu zátěž pocítí, a to docela podstatně. A tak si takový vyčerpávající den vyžádal něco navíc, než tomu bylo doposud. Ano přesně tak, museli jsme zajít na "jedno regenerační" :-D. Na hotelovém baru jsem se potkal s několika dalšími závodníky a samozřejmě i s řidiči deren (motorových kol), kteří si alespoň jedno pozávodní také nemohou odpustit. Chvilku jsme spolu poseděli, rozebrali velmi moudře zdejší závodění a pak jsem se odebral na kutě. Dnešní den nás posunul do druhé poloviny závodů a musím přiznat, už toho začínám mít nad hlavu. V prvním závodě šlo vše jako po másle. To když jsme se chvilku dostali i mezi první tři týmy závodu (než nás samozřejmě doskočili zdejší matadoři:-D). Od prvního dne mě trochu trápila lehká rýmička (a ne a ne to pořádně vyfrkat), ale dnes už to bylo opravdu špatné. Nejvíce se to projevilo v dernách, kdy jsem se vydal do útoku a když jsem začal jet úplnou podlahu. Najednou jsem nemohl dýchat a úplně mi vypnuly nohy... Byl jsem rád, že jsem vůbec ten závod dokončil. Nicméně tyhle závody se nevzdávají a i když jsem si zrovna vybral špatný den, nedá se nic dělat. Kolotoč jede, atmosféra úžasná a to člověka hned vrátí a postaví na (unavený:-D) nohy. Dnes jsme si pokecali i s našimi sponzory pro tenhle závod - AeroPro.nl, kteří zde zabezpečují to, že když se díváte na Eurosport, tak můžete sledovat, jak moc nás to bolí díky snímačům tepů, rychlosti a výkonu. Jinak se zabývají, jak již vychází z jejich názvu, aerodynamikou cyklistů a jejich náčiní. Velmi zajímaví kluci, někteří bývalí profesionálové a olympionici! Doufám jen, že se zítra probudím o něco více zdravější a především plnější elánu, abych vám mohl ukázat i tu zajímavější část šestidenních. Na shledanou buď zde v textu nebo na obrazovkách vašich televizních přístrojů! Hezký víkend všem! Denis R. Popadnete parťáka za ruku a "pošlete" ho, ať letí ... Něco jako urychlovač částic v CERN :-D. ... a ten letí se smečkou do dalšího okruhu ...
Už od pohledu je jasný, že to zrovna jednoduše nevypadá a je to tak :-D, rychlost, přesnost, síla - to všechno se musí absolutně sladit, aby to mělo ten správný efekt. Chvilka, kdy si to můžete s parťákem všechno doladit, aby to v příští jízdě bylo ještě o fous (nebo o dva :-D) lepší! Jak už jsme zmiňovali - atmosféra je super - to vás nakopne! Malá oddychovka za dernou ... ani náhodou!
Všechno na vás hned prásknou :-D - a všichni to viděj! Tak co budeme měřit teď, kluci?
My a naši sponzoři.