Pouť do Betléma

... půjdem spolu do Betléma, dudlajdá ... :-D Tak dnes už máme za sebou zmíněnou pouť do Betléma. Bohužel se nám ráno nepovedlo ukecat černocha s hodinkama, aby se s námi vydal na cestu, jako Baltazar, do Betléma. A další nejbližší adept na roli, Svoboďákův kamarád Radek, byl na skladě až v Alcudii :-(. Pojali jsme tedy naši pouť prozatím jako "dvoukrálovou"(Kašpar a Melichar), aby se k nám později, za vesnicí Porreres, připojil Baltazar, který nám vyjel naproti z Alcudie. Cesta do Betléma byla dlouhá a náročná, ale nakonec jsme se dostali na toto svaté místo v pořádku. Jako správní tři králové jsme měli i dary pro Ježíska, avšak cestou jsme "potkali" hlad, takže jsme všechno sež...snědli :-D. Moc dlouho jsme se ale v těchto vzdálených krajích nezdrželi. Byli jsme totiž pozváni na malý oběd v nedalekém městečku Artá, kde probíhala nějaká místní slavnost a všichni zde byli, jako u nás kdysi pionýři s červenými šátky na krku, jako ty "malované děti" :-D. Slíbené menu: klobásy, které zřejmě vrchní kuchař nechal na grilu delší dobu než je zdrávo. Takže jsme, s pohledem na cosi spáleného/"karbonového", koukali hladově a smutně jako smečka toulavejch psů. To zřejmě taky zanechalo následky na náhradním Baltazarovi, který už šilhal hlady. Ten následně, asi díky tomu šilhání, při jednom krátkém sjezdu neviděl kolegu-cyklistu za zatáčkou v protisměru, který se zrovna sápal opačným směrem, tedy nahoru. Co následovalo? Bum! :-( Baltazar tak při střetu prolil svou krev a zřejmě na místě zanechal i malou relikvii-kousek svého prstu. Díky tomuto karambolu jsme museli navštívit místního zvěrolékaře(...co třeba tady Macháček? Je to doktor, kurva, zvěrolekař... pamatujete na Černé barony:-D?), který ho v rámci svých možností ošetřil a vyslal se závazanou rukou do nemocnice v daleké Ince, kde prý mají asi jedinej rentgen na ostrově . V Artě jsme se tak s Baltazarem rozloučili, popřáli šťastnou cestu a fungující rentgen a namířili si to zpět na druhou stranu ostrova, kde momentálně přebýváme. Melichar mi ovšem návrat dost zkomplikoval, jelikož měl na šestou hodinu na hotelu domluvenou schůzku. Nezbývalo nám, než nakoupnout naše motory a pořádně sešlápnout plyn....bylo po 16.h a do "bivaku" víc jak 60 kilometrů... Jak to celé dopadlo? Svoboďák, alias Melichar, ze mě udělal (doslova) toho Kašpara a vše stihnul vyřídit, samozřejmě se svou obvyklou akademickou čtvrthodinkou záseku a náš kamarád Radek skončil v nemocnici s několika stehy (zrovna prý náhodou měli kroužek vyšívání:-D) na prstu a dlahou - jeho prstníček je zlomenej. (...snad to nedopadne jako v jednom filmu s Belmondem, kde se ho ptali: "... a co prst?" Odpověď byla jen: "...zhnisal.") Kašpar(ek) Ríša Na cestě do Betléma - když zaberem a docvaknem ho, chvíli se svezem v háku, co ty na to? Asi blbost, viď, takže "na pohodu". To se nám to tady krásně klikatí, to jsou panorámata:-D! Betlém máme již na dostřel!
A jsme tu! Kdyby vás to zajímalo, tak vzadu je ten "Ježíšek, panáček"
A je tam!
Bílej Baltazar? No co alespoň je v černým ...
Co koukáte? To není dekl od kanálu, to je gril a náš "královský" oběd!:-D
Baltazar a to, co zbylo z jeho prstu ...
Ošetřeno na místní veterině :), zavázáno a můžeme vyrazit!
Místní pionýři, malované děti :) ....