Asi před 14ti dny mi volá Tomáš Konečný, "Ahoj Svoboďáku, nejel bys s námi za Nároďák Bohemku?". Chvíli přemýšlím, co mu na to říct a nakonec odpovídám, "jestli nemáš jinýho blba, tak já s Tebou pojedu rád." Je mi však jasné, že po těch všech maratonech, to nebude taková procházka. No nic, alespoň zase zjistím, jak rychle se dá jezdit na kole.
Foto Jan Brychta a Tomáš Hurdálek Letos se start Bohemky přesunul do Náchoda na Masarykovo náměstí. Během závodu na nás čekalo celkem osm 21 kilometrových okruhů, kdy na každém z nich jsme museli zdolat cca 300 m převýšení. Tedy celkem prověrka výkonnosti každého z nás :) ..... Konkurence se zde sešla opravdu kvalitní. Vedle českých a slovenských manšaftů, jsou zde kvalitní celky z Rakouska, Polska, Slovinska, Kazachstánu, ale taky již z vůní orientu tým Azerbájdžánu nebo dokonce Kataru :) . Za národní tým zde startoval Josef Černý, Františkové Raboň a Paďour, dále Vojta Nipl a moje maličkost :) . Na skopičiny mě užije, teď to byla ještě legrace.... Tady mě však humor již opustil. Ihned po startu, začal totiž peloton stoupat do krátkého, ale dost prudkého výjezdu k náchodskému zámku. V tu chvíli také v pelotonu zaútočila skupina 15ti závodníků, kde měla své zastoupení většina favoritů. Závodníci z Polska a kazašské Astany z nás udělali tak ihned po startu trhací kalendář ... Kdo neměl ve špici své zastoupení? Tak třeba zcela náhodou náš národní tým :) ...Vedoucí skupina postupně odjížděla našemu pelotonu a její náskok dosáhl až čtyř a půl minuty .... Peloton prý působil nerozhodně, chvílemi se aktivně snažil a následně zase ze svého tempa slevil ... Mně to tak moc nepřišlo, spíš se jela řezanka a stále se někdo snažil odíždět a přiblížit se čelu závodu ... V druhé půlce závodu se však již začal projevovat velký rozdíl ve výkonnosti jednotlivých závodníků. Selekce hlavního pole tak byla na místě .... Trať však byla pěkná, takový belgický okruh jako by určený pro neustálé pokusy o únik .... Úzké cesty nahoru a dolů, samá zatáčka a vítr k tomu .... Do pátého okruhu přivádí peloton po několika kilometrech tvrdé práce na špici Josef Černý .... Snažíme se s ním společně s Františkem Raboňem držet krok a ukrajujeme tak vteřiny z náskoku uprchlíků .... Náskok této první skupiny je tak posléze necelé dvě minuty .... To je ale všechno, co jsme byli schopni v sobotu ukázat, následně nám dochází munice a postupně se nám čelo zase vzdaluje ... V sedmém okruhu končí má labutí píseň. Do posledního okruhu již nejedu. V národním dresu a se sběrákem v zádech do cíle dojet prostě nechci. Jediný muž z naší sestavy, který se v sobotu dočkal cíle byl František Paďour z týmu NetApp - Endura. Celková 34. příčka s odstupem něco málo kolem 12 minut. A zde je sám vítěz, závodník rakouského týmu Tirol Cycling Lukas Pöstlberger, který strávil poslední dva okruhy v samostatném úniku. Není tento loupežník aspoň trochu podobiznou vás samotných? Vás, kteří jste tančili na náchodském zámku, sahali po každém děvčeti, utrhli každou růži a současně zvedli odboj proti stávajícímu zřízení :) ?