Sebrali nám hračky ...

Celou dobu to viselo ve vzduchu a teď to spadlo ... Jsem najednou dost unavenej, na smrt unavenej . Je to jak po těžkým závodě po dvou dnech, kdy se tělo ozve, že dostalo za uši víc než na co mělo a co mohlo skousnout... Znáte to, když jste zaneprázdněný a za něčím se honíte, usilovně přemýšlíte nebo se na něco soustředíte a chcete ze sebe dostat maximum a to nejen ve sportu, ale i v práci a byznysu a nemáte čas, nevnímáte ho a odsouváte všechny v ten moment nepodstatné věci do pozadí a chcete je vygumovat z mozku. Je tam místo jenom pro ten jeden vysněnej cíl ...!

Nakonec se to ale všechno nabalí a vrátí jako bumerang a bác! Jste vyřešený... Tušil, vlastně věděl jsem, že to přijde a únava se dostaví, nicméně jsem chtěl ještě pár dalších dnů "jet bomby", prakticky nespat, trávit noci v dílně a ladit do posledních detailů připravované exponáty... A přes den stihnout řešit to vše ostatní, včetně standardních dotazů a objednávek od našich zákazníků.

Víc jak dva měsíce jsem neměl čas na nic jiného, než na přípravu KOLOKRÁMské expozice. Rodina i samotný kolo a vlastní kondice, vše šlo stranou. Mám aktuálně rekordních 83 kilo , skoro jateční váha, to jsem nikdy neměl... 11 kilo navíc, vyplazenej jazyk když jdu do schodů a k tomu ještě abych si šel koupit nějaký nový hadry, než mi uletí z posledních kalhot knoflík .

Naše expozice měla být prostě po těch pár letech bombastická, měla udělat nám a hlavně lidem radost a vykouzlit úsměv na tvářích a zanechat vzpomínku v hlavě. Nic jiného nebylo v úmyslu, o nic jiného nešlo. Připravoval jsem se na to stejně, jako bych měl jet na mistrák světa... Co bude dál? O investici finanční nemá cenu psát... Člověka to chvíli pořádně víte co(!), ale to rychle přejde.

Vše je prakticky připravené a zaplacené, je to tak akorát dobrý zapsat do nějaké účetní kolonky jako zmařenou investici , to ale k životu a kšeftu patří. Horší je to u srdíčka! Ty už téměř zhmotněné sny se najednou rozplynuly, jsou někde v nenávratnu, to bolí a bude ještě dlouho. Měla to být radost, radost sdílená a ta je, jak víte, dvojnásobná!

Co bude dál? Expozici si pěkně uložíme do magacínu a necháme uležet na jinou vhodnou (vhodnější?) příležitost. A samotné exponáty? Ty vám samozřejmě, během pár týdnů, nacvakáme detailně a mezitím vystavíme alespoň na našich provozovnách, jako malé expo a přidáme do nabídky určené k prodeji .

O tom, jak měl náš stánek finálně vypadat, vám víc říkat nebudeme. Je to, za nás, věc nadčasová a půjde uskutečnit třeba i za rok. Jsme malá firma, nejsme žádná nadnárodní společnost nebo výrobce co musí chrlit výrobky a novinky dvakrát do roka. Naše zakázkové stavby kol jsou pro každého a podepsán je pod nimi jen náš malý KOLOKRÁM, tudíž vyčkáme a uvidíme. Nálada a návštěvnost by aktuálně na výstavišti stejně zřejmě nebyla taková, jakou bychom si všichni přáli (musíme se alespoň nějak utěšit ).

Vše snad dobře chápou i naši partneři a firmy a všichni, kdo se na naší společné expozici měli podílet nebo již svými financemi a energií do toho cirkusu přispěli.

Situace je taková, jaká je a bude dobře, když se brzy vše uklidní a zmíněná "chřipka" prolétne světem a vytvoříme si vůči ní sami imunitu a protilátky... Ano, když se uklízí tak se práší, ale hysterie a občas nadsazené informace v médiích z mého pohledu zbytečně straší lidi a přichází tak na scénu davová panika... Nevím a říkám si sám, zda to šílenství které začalo nyní i u nás bude a je někomu k něčemu prospěšné?

Lidi, když mají strach a bojí se, jsou velmi dobře ovladatelní, jsou potom jak ovce a potřebují mít nad sebou někoho kdo je povede do bezpečí, jsou za to vlastně rádi a sami nepřemýšlí, kterým směrem jdou a zda je ten určený směr ten správný... Jdou a kolikrát jim ani nepřijde zda nejdou spíš naproti vlkovi. Ale nejen vesnice, jak říkala teta ve Vesničce střediskové, se nám, mladý muži změnila ... Změnil se celý svět. A hodně!

Tak seďte doma nebo raději na kole a buďte v klidu a ve zdraví! Výstava a ten náš Cirkus KOLOKRÁM jednou zase bude a bude stát za to, to vám všem slibuju, jako že se Cuba Libre jmenuju .

A jak říkali ve Švejkovi, ještě nikdy nebylo, aby nějak nebylo! Chtěli jste tam vidět kola? Jsou připravený! (skoro ) Chtěli jste vidět klauny? Už byli skoro ustrojení a nalíčení... Jasně, nesmíme to vidět tak černě, jsou věci, který neovlivníme ... ... svět a kola se musí točit dál! A pořád tím správným směrem! Vidíte sami - po baráku je všude kol, jak v ňákým kolokrámu ! Skoro jako dárkový kazety s kosmetikou v nějaký parfumerii - možná ještě hezčí! Pro nás určitě. Ale tentokrát se kolo štěstí zaseklo a kolo osudu nějak přeskočilo nebo co ... Ještě že máme ta osvědčená kola od LW, například ... ... váhy máme cejchovaný! ... asi přišly i ty těstoviny ... ... čas se zastavil, klaunovi ukápla slza, chvíli se bude trochu blbě dejchat, ale pojedeme dál!