Všechno hezký jednou skončí. Jak letošní Lopata, za kterou moc díky Kotlíkovi a jeho věrným panošům, tak mé počínání v projektu 44... Mám toho za celej rok, upřímně, plný zuby. Jsem utahanej jak kotě, zlomenej jak vzduchovka od kolotočů, prostě dlouhodobě bez pozitivní energie, nechal jsem tam všechno / ale to bych se znovu opakoval :) ... co je pro mě důležitý? Zkusil jsem to! Zkusil jsem si, co ještě mimo pracovního vytížení člověk po čtyřicítce zvládne, co vydrží, když si řekne, že chce závodit a jet bomby. Jak kdysi řekl Paul Newman jako Frajer Luke ve stejnojmenném filmu: "Nemít na to, v tom je ta frajeřina!" . Tak to taky zkoušejte a bojujete na různejch frontách ve svých soukromých válkách a věřte si! Jednak nemusíte chodit do kostela a dále se určitě posunete, když budete věřit především sami sobě! A jakej bude Kubáncův další projekt? Mimo návratu do reality všedního dne a zkoušky být dobrým otcem (držte mi palce, abych to zvládnul a neutrhli mě z háku hned po startu) ..., to bude něco ve stylu MC Kolokram. Náboje jsou připraveny, munice je dostatek. Doladíme strategii, vybereme vhodné adepty z řad rekrutů na nové pozice a těm stávajícím kolokrámníkům ukážeme, v případě zájmu, směr, kam máme dál namířeno! Následně rozjedeme dobře namazanej a seřízenej stroj směrem k dalšímu vítězství :)! Vše ve stylu "kolokrámníci všech zemí spojte se!" Tak se mějte prímově a držte mi palce, abych to sám se sebou ještě chvíli vydržel. Cuba Libre
Banány ještě nějaký zbyly, tak nakrmíme opice a půjdeme na to!
Jak jinak, než v Kolokrámskejch barvách?
No my se poznáme, ale čísla jsou potřeba pro ty ostatní, aby bylo jasný, kdo je kdo ...
... jména jsou taky dobrý, kdyby to někde lehlo, tak ať každej ví, co si má sebrat ... :)
Protáhnout zatuhlý šlachy ...
... a můžeme začít kroužit.
Malej, velkej, starej, mladej, všechno dohromady a už to jede.
... jak se taky dá užívat posledního letošního sluníčka ... :)
Když zrovna nemusím hlídat zadní kolo toho před sebou, stihnu mrknout na display ...
Když zrovna nemusím hlídat zadní kolo toho před sebou, stihnu mrknout na display ...
Jak to říkali v Černejch baronech? ... tvářím se radostně, plížím se radostně, neplížím se pro smrt, Jasánek ...
Co to? To nic, to je jenom průlet ...
... a už zase mizí v dálce ...
... a zvuk? Ten už si domyslíte - šustění gum, chrastění řetězů, funění, ... sem tam nějaký to "píp" ...
Jsem to já, jak za mlada ... ale někdy už mě žádný věci nenapadaj ...
... ale oni se tady šklebí všichni - a není to jenom proti sluníčku!
... "bouřící tribuny" ... :)
Kolikrát že ještě přes tu čáru musíme???
Raději se ani neptat :-D, jedeme dál ...
... á, vydýýýchat ...
... á, vyfotit - vždyť je to letos naposledy!
Letos???
... neprovokuj!
Tak jste nás viděli. A příště? ...........?