... a jaký to má směr a jaký to má cíl?

Jak dny končící zimy utíkají pomalu, tak i navzdory tomu se jaro blíží mílovými kroky. Po návratu z ostrova se mi opět zdá/nezdá(?), že zase, rok od roku, víc narostla práce, nějak se to všechno zhmotňuje do přízračného balvanu nebo koule na noze nebo jak to pojmenovat.... Všichni všechno chtěj hned :(, teď, hned, okamžitě nebo ještě lépe - ještě dřív! Když pominu to, že doma ode mě už asi pomalu raději nechtěj nic a vidí mě akorát, když se jdu vyspat rozlámanej po tréninku (pokud se to tak dá nazvat) a vygumovanej po práci v kanceláři a v dílně, zjišťuji zcela pochopitelně, že to není a nebude vůbec jednoduchý, se na něco jako je návrat do sedla kola a závodů rozumně připravit. Můj "projekt 44" nese ve znamení dvě číslovky, které obě dvě, podle toho jak se napíšou, mohou vypadat jako dvě stoličky a značí mi tak možná: ty starej vole, už si konečně sedni na prdel! Na prdel si sednu určitě, jen doufám, že až za chvíli a bude to do měkkýho (hlavně to měkký musí být pod a ne v kalhotech) :). Jak jsem psal ... není to vůbec jednoduchý a hlavně už nepočítám s tím, že to jen tak, k nějakýmu datumu, přejde. Samozřejmě je potřeba se s tím vypořádat a "nesrat" :-D moc okolí a hlavně rodinu(!), ale jak jednou tenhle "virus" chytíte, tak je z toho nekonečnej příběh, kterej ale asi nemůže dobře dopadnout ... Člověk je přesvědčenej, že pořád všechno půjde, že to tak zkrátka bude nafurt. Vůbec si neumím představit, že bych si třeba jen tak vyjel a zjistil, že to "nejede" - a je jedno, jestli by to bylo kolem nebo tělem - asi občas někomu z nás "zahapruje" ten program v mozku, kterej by nás měl průběžně s postupem času a věku zklidňovat a smiřovat s tím, že je to normální, pomalu ubírat plyn ... Takže, pokud se nedívám do zrcadla, ani mě nenapadne, že bych, jakmile mám čas, nemakal a nechystal se na další rok, kterej strávím každý odpoledne na bicyklu a už dopoledne to mám alespoň v hlavě - celodenní, týdenní program tomu podvědomě podřizuju, až si sám často připadám jak starej klaun - což vlastně jsem :). Jenom se bojím, abych nebyl později permanentně nasranej dědek, kterýho jinak nic nebaví. Protože až budu jednou jenom tak sedět na lavičce a kolem projede někdo na krásným kole a bude se blejskat potem ... pokud se toho dožiju, tak tohle už nepřežiju! :-D Než se tak stane, musím ten svůj soukromej a již rozjetej projekt 44 nezastavit hned na začátku a zkusit posunout páky a dostat tak ruskej stroj do obrátek i jinak než zmíněným kladivem. K tomu je třeba si nechat občas poradit od svých cyklistických a zkušených kolegů/kamarádů, kteří k tomu měli, na rozdíl od mé osoby, vždy spoustu času a to nejen na trénink a pozorování sebe sama, ale mají taky inteligenci a hlavu na další potřebné studium. Proto se radím s Vojtou Hačeckým, který mě "otestoval" u nich ve sportovním centru, kde jsem šlapal jak laboratorní potkan a Vojta dle toho vyhodnotil, jakým směrem se vydáme - pro začátek postupného závěru kariéry - útlumový program reaktoru :-D ... Nyní si mě přijel zcela náhodně "otestovat" můj další přítel Marek Mixér Mixa (dnes uznávaný trenér týmu Kovo Praha, kde se nestará již jen o cyklistický potěr a mládež, ale asi taky i o důchodce a starý blázny :)). Marek měl náhodou cestu kolem, ale namísto kafe a pokecu mi "přimontoval" na obě stehna, když jsem se vracel z tréninku, dvě malý krabičky a řekl mi: "... a teď jeď domů a do Boráku v tempu a dvakrát si z toho zaspurtuj nadoraz, cca 100 metrů!" Tak jsem si poprvé po několika měsících zaspurtoval na doraz už pod kopcem :), a potom přemýšlel, jak mám vlastně dál pokračovat a co je asi to následné tempo :)???!!! Nakonec to nějak dopadlo. Co se z toho vygenerovalo na monitoru za zvěrstvo zatím nevím. Kterým směrem a v jakejch otáčkách se teda vydá dál ruskej stroj? To se teprve sám dozvím. Prozatím se teď vydává do dílny a práce, kde čeká několik nevyřešených servisů kol a v hlavě zůstává ještě víc nezodpovězených otázek ... :). Tak díky za pozornost a hezký víkend všem! Cuba Libre Tajemný obsah futrálu - ten vám odhalí, kolik dokážete do svalů (u cyklistů hlavně u nohou) "napumpovat" kyslíku. ... co krabička, to noha. Víc zatím asi měřit netřeba... :-D Do kopce? A spurtovat? Nebudu kecat, zabolelo to... ale už jsem se vysápal skoro nahoru. Tajemství naboulovaných nohou odhaleno! :-D ...jestli výkon poroste aspoň tak, jako moje "afro", mohlo by to bejt O.K. :-D