Modlitba za Babku

Poslední dny je hezky nejen u nás, ale taky zde na ostrově, kde se již druhej cyklus trestám, kde sedím denně hodiny v sedle. V takových situacích, jak to jistě taky znáte, bývají dvě možnosti - buď hlavu vypnout a jenom makat nebo si navolit potřebný režim tréninku a naopak využít nerušené chvíle ke srovnání, utřídění svých myšlenek a k hledání další cesty, kudy(nejen z nudy) se dál vydám... i cesta může být cíl? Nebo: ... veď mě dál, cesto má ...?:-D Dnes to už od rozednění vypadalo na další malovanej den. Bylo tedy otázkou kam a kterým směrem vyrazit? Na devítce bylo v deset hodin několik adeptů na společnej švih, ale kupodivu nikdo z přítomných neměl jasnej plán. Bylo tedy třeba zavelet! Štyby měl navíc sám volnej den(Divíte se? I mistr si musí občas oddáchnout. Právě přece odpočinek dělá z mistrů mistry a forma se leckdy musí i vyležet:-D), ale nápad na správnej směr na sebe naštěstí nenechal dlouho čekat! Když už jsem vyrazil na "křížovou výpravu" a připravuji se opět vstoupit do "svaté" války, vyrazím tedy společně se zbrojnoši ze Sparty a Příbrami do Betléma, kde nikdy nebyli a otestuju rovnou jak svoji, tak i jejich momentální odolnost a připravenost :-D. Co by asi nikdo z vás nečekal, jeden ze zmíněných zbrojnošů se jmenuje Vojtěch Modlitba - jak příznačné jméno pro můj dnešní plán a onu křížovou cestu za světlem! Dnešní den jsem tímto počinem věnoval, naší před několika dny zesnulé, babce Rohatecké, na kterou myslím a která tu již není s námi, zase je nás na té cestě životem míň... Vracíme se domů a je pomalu vidět měsíc... ten teď už svítí pro každýho zvlášť, mně je to líto, už je konec však vím to... Cuba Libre Cesta do Betléma vede přes tenhle sad, plnej olivovníků, mandlovníků a všech různejch frňákovníků :), jsou zde ovce, ovečky, oslové i oslíci... a taky tudy jezděj, občas, kolokrámníci.
...tam za vodou v rákosí, ...že slunce tam v dáli, jen pro tebe září, ...a pálí... teď už i slzy v očích.
Znám pár míst, z nich tají se mi dech a buď si jist, že pro ně místo v srdci nenajdeš.
...dej mi co ztrácím, dej mi čas, vrať mi víru mou, lásku mou a té nejvíc! Člověk na čas ztratí i to poslední co má a k modlitbám se vrátí, až mu bude zpívat tma ...
...můj čas, to jsou jen chvilky takové, můj čas se ocitá (občas - často:-D) v tísni časové ...
...můj čas je pouhopouhé prozatím, můj čas může říct já už neplatím ...
Už jsme tady! Už jsme tu .... kde? No přece v Betlémě, válečníci, kluci malovaný :)!
Jsem pěkný dezolát, boj s časem toužím neprohrát, s Valdou na blízku dodržuji pitný režim a navíc jsem někdy, někde(?) slyšel, že ve Valdemarovi je pravda nebo to bylo nějak jinak??? :-D Takže co a jak dál? Budu na to mít, ...? A co třeba takhle - S.Čech: ... sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru. A malý ten, kdo zná jen malý cíl... tak mi to teda nandééj! A já jedu dál... SALUTE!