Plamínek opět zasahuje :)

Tak jsem absolvoval 2. Český Pohár, no ale není to žádná sláva. Jaký to mělo průběh? Asi tak, že jsme přijeli v sobotu do Brna, abych v poklidu omrknul trať a zjistil tak, co mě následující den čeká a tak nějak se na to rozjel ... Když jsem se v neděli ráno vzbudil, necítil jsem se vůbec špatně. Naopak, nohy šly lehce a všechno vypadalo naprosto v pohodě. Šel jsem se tedy rozjet a "prokrvit se" před startem. Poté, co to začali pořadatelé rovnat do startovních řad, už to tak dobře nevypadalo. Startoval jsem totiž ze 4. lajny s číslem 222, jak si můžete všimnout na fotkách. Co s tím?Tak jsem si řekl, že kousek nahoru je dlouhá betonka, kde by to možná šlo, zkusit předjet ten balík lidí. Pořadatel vystřelil z pistole a už se jelo! Jelo? Ne hned! Zamotal jsem se totiž v hromadném pádu :( . Naštěstí jsem se udržel a nespadl, obskočil jsem tedy kluka co lehnul, s jednou nohou na zemi a druhou v pedálu, a jakmile jsem se dostal před něj, nacvakl jsem a vyrazil. Bohužel jsem vyrazil zhruba z 35. místa, takže jsem musel začít pořádně stahovat, to se mi dařilo jen po té betonce, kde jsem předjel asi 10 lidí. Po nájezdu do techniky se toho už tolik nedalo, a tak jsem obkroužil první kolo a do druhého najel na 20. pozici. Říkal jsem si, že už to asi lépe nesjedu, protože nohám se úplně nechtělo, najednou byly líný a unavený... a to i přesto, že jsem se dobře vyspal, najedl a rozjel. Nedá se nic dělat, jede se dál ... cca po 3. kole si nohy přece jenom daly trochu říct, lehce se vzpamatovaly a rozjel jsem to, jak se dalo. Dojel jsem do cíle na 15 místě. Jel jsem tak, že jsem vždy někoho před sjezdem předjel a dolů z kopce mu odjel, to se mi dařilo. Do cíle jsem přijel zklamaný, ale nebudu si stěžovat, protože to mohlo dopadnout mnohem hůř. Musím se s vámi podělit o týden před závodem, kdy jsem skoro ani nevěděl jestli vůbec pojedu, protože můj Spešl nebyl úplně v pořádku - kde se stala chyba? "Asi vítr, Máchale, zase ti to spadlo ..." tak nějak. No, příprava a pravidelná údržba stroje se nesmí zanedbávat, to se holt pak nevyplácí - pro příště! A tak jsem závod absolvoval na svým starým, ale dobrým bajku. Scott Scale jel parádně, bohužel mě z toho pevného kola a nezvyku docela bolela záda. Taky nějaké pocity: myslím si, že nohy mají na víc. To už chce ale jen pořádně trénovat podle plánu Ondřeje Vojtěchovského a nefňukat! Uvidí se opět na dalším Poháru, který se jede 3.června v Novém Městě na Moravě. Rád bych tradičně poděkoval rodině za odvoz, podporu a tak dále, své přítelkyni opět za fotky, no a hlavně také svému mechanikovi Radkovi Raiterovi z Kolokrámu, který mi připravil kolo na závody (chodilo jak hodinky) . Polepším se, to mi věřte, budu se snažit :)! Plamínek Světlo a stín - a pak v tom hledejte ideální stopu ... ale maj to tak všichni, tak jedeme ... ... ať se práší za kočárem! Tak zrovna tady by to celopéro ... no nedá se nic dělat, musím to oddrncat :). ... akorát to chce o trochu víc "cvičení" :). Jak mu vidíš na záda, tak co? No přeci dojet, předjet!