KOLOKRÁMský večerníček – druhý díl :)

Další z večerníčkových hrdinů vyrazil na výlet a cestou se stavil zapózovat na zámečku ve stylovém prostředí. Myslíme, že se sem docela hodí. A značka :) ? Kdo by neznal jméno Antonín Perič?! Dobová výbava závodního speciálu – ani hustilkou ani tímhle bidonem by asi nikdo z nás nechtěl dostat po hlavě! :) Když se podíváte na tu korkovou zátku, nebylo by od věci připnout k rámu ještě vývrtku… :-) Při pohledu na konstrukci a celkové zpracování je jasné, že si tenhle kousek mohl závoďák s klidem postavit vedle jakékoliv zahraniční značky. Samozřejmě na něm určitě mohl i slušně závodit – pokud byla odpovídající forma… :-) Je to pořád ještě švihák. Všimněte si konstrukce přední vidlice = záruka pohodlí (samozřejmě v rámci možností). Tohle už známe. Lepší posezení ve své době zřejmě nebylo myslitelné – BROOKS! Tímhle se brzdilo vzadu – snad jsou ty botky nasazeny správně?! :) (aby nám špalky při brzdění nevystoupily… :) ) Campagnolo – to znamená, že řazení bylo bezproblémové (už tenkrát!) :-) Je to tak, můžete si to tady přečíst. A navíc Gran sport! Takže vzhůru do závodu… Detaily – spojování rámových trubek, trn na uchycení pumpičky, … V téhle podobě byly Campa páčky dlouhá léta – a proč ne? Fungovalo to na 100%, nebyl důvod něco měnit. Emblém v národních barvách (tehdy holt ještě všichni byli náležitě hrdí na to, kam patří a nebáli se to zdůraznit!!! )… Jo a ty brzdy jsou O.K., špalky jsou uzavřené z obou stran. :-) Ve své době obvyklá konstrukce můstku vidlice. Samozřejmost – pod sedlem uchycená náhradní galuska (tahle už je asi trochu “kožená” :) ) Každá součást by měla mít logo výrobce ( u některých značek :) ) I když je to pán v letech, vůbec nevypadá až tak staře – dá se na něj dívat! Přesmykač taky chodil a dal se pěkně jednoduše nastavit. Ono toho na tom šaltru až zase tolik není. Jen je třeba kvalitní zpracování a ostatní už je víceméně věc designu… Ještě poslední připomenutí – byl to závodní stroj od mistra Periče! Dobrou noc :) a již teď se můžete těšit na další díl!