Pětkrát na vrchol, to je výkon

V posledním reportu jsem Vás všechny zval na můj oblíbený závod ABB CUP. Někteří mě nejspíš poslechli, protože na startu v Jizerských horách se nás sešlo opravdu hodně. Mačkáníčko na pětníku.. Jako obvykle jsem se snažil dostat ještě před startem co nejblíže k první lajně, abych na startu nemusel přelejzat zbytečně moc „slimáků“. Takových nás bylo sice hodně, ale jsme cyklisté a ti dokážou skoro nemožné, takže se klidně zmáčkneme v deseti na pětník. O to napínavější ale byly první kilometry. Boj o pozice je sice v podání amatérů trochu úsměvný, ale o to více napínavý. Proto jsem byl rád, že cca po dvou kilometrech čekala opravdu tvrdá stojka, která čelo závodu dokonale prosela a já mohl dál jet nikým neohrožován. ... tady jsme se taky museli zmáčknout... Další vývoj se podobal mým předchozím závodům. Chytnout se dobré grupy a se zaťatým chrupem se držet, co to půjde. Tentokrát jsem si vybral na mé poměry opravdu nadupanou společnost. Okamžitě jsem věděl, že tohle bude sakra hodně bolet a možná to dopadne i špatně. .. a tady už spokojeně "větrám".. ABB CUP je typický svým profilem, stále nahoru dolu a kdo na to nemá, ten si to odtrpí…tak jako já. Každý metr jsem musel jet víc jak na sto procent a stejně jsem cítil, že to nestačí. Tohle byla prostě velká Matějská. Sypal jsem do sebe Enervitu, co se do mě vešlo. Gely, tablety GT, nápoj G Sport a tohle furt dokola a dokola. Nevím, jak to mají ostatní závodníci, ale já na tohle věřím. Jednoduše potřebuju nějak pomoct mým vetchým nohám a tohle mi pomáhá. Nemusím mít nejlehčí kolo a nejvyšší sadu, ale palivo chci kvalitní. ... protože tenhle profil, ten prostě bolel! Každopádně se mi podařilo se těch borců držet do posledních kilometrů. Sice jsem si nezašpurtoval (nebylo s kým), ale spokojenost panovala velká. Né, že bych udělal díru do světa (čtvtrtej v kategorii), přesto jsem si užil krásnej závod a určitě se dobře připravil na ten další. Všem, kteří přijeli, díky za parádní souboj a na ostatní se těším třeba příště. Váš Burák