Nový přírůstek do Kolokrámnické smečky

Ahoj všem, nejprve bych se chtěl představit, Jmenuji se Martin Zeithammer, narodil jsem se uprostřed naší republiky v Mělníku a je mi 27 let. Letošní rok jsem se dohodl na spolupráci s Kubou Svobodou a týmem CK-Kolokrám Svijany. Nabídka přišla až na poslední chvíli, protože do startu letošní sezony zbývá 14 dní, a tak není na co čekat. Závody totiž začnou co nevidět, pro mne to bude Velká cena Hlohovce a týden potom první jarní klasika Brno – Velká Bíteš – Brno. Jmenuji se Martin Zeithammer! Trenál u sousedů v Rakousích Jelikož pan Zákopčaník v předpovědi na víkend hlásil počasí nic moc, vydal jsem se na jižní Moravu do vinařské vesničky Šatov, odkud je co by kamenem dohodil k našim rakouským sousedům. Chtěl jsem zde najet pár kvalitních kilometrů a ochutnat místní vínko :) . Cesta začala brzo ráno …. V kufru své Octavie Combi 1,9 TDI vezu samozřejmě zelenou raketu od mistra Cipolliniho. Letos jsem jí ještě nikam za hranice nevytáhnul, takže bude mít premiéru. Jako první jsem si naordinoval 4 hodinový švih k hradu Schlossplatz. Den druhý Už od začátku roku jsem se rozhodl, že tuto sezonu pojmu hodně poctivě, takže jsem si šel probudit nohy ještě před snídaní během po místní vesnici, kde byly k vidění i domácí dorostenky JZD Šatov. Jedna z nich prodávala v místním koloniálu rohlíky, kterým jsem nemohl odolat a cestou zpět jich nakoupil pro celou chalupu. Pak rychlá sprcha, něco hodit do hladového žaludku a hurá na trenál :) . Slunečný den byl opět ve zkoumání rakouského pohraničí a místních panoramat. Jak včera tak i dnes jsem svému zelenému kamarádovi slíbil, že mu ukážu něco z okolních hradů a zámků, a tak jsem ho vyvezl k místnímu hradu Hardeeg. Odtud jsem se přesunul zpět do naší matičky české. Po projetí prvního auta, které mi škrtlo o loket nám s Čipem bylo jasné, že jsme doma. Cestou domů jsme to vzali ještě okolo Vranovské přehrady, odtud směr Znojmo a domu. Nakonec jsme spolu byli 5 hodin a nastoupali 1800 výškových metrů. Čipovi se to asi líbilo, ale já jsem byl z toho zbitej jak pes :) . Zakončení Rakouského tripu Probuzení nic moc, venku vítr jak prase, pouhé 2 stupně, nohy nateklý jak bandasky.. No nic, naordinoval jsem si tedy „jen“ 3 hodiny v sedle, jen tak na vyjetí. Nohy jsem promazal Alpou a vyrazil. Rozhodl jsem se prozkoumat lázeňské město Laa an der Thaya s vidinou že si dám na náměstí i místní kávičku. Na trase jsem ale usoudil, že to dneska nebude žádnej med. Vítr mi fučel přímo do ksichtu a na Garminu při tepu 200 pouhých 18 km/h. Po příjezdu do Laa jsem se cítil prošitej jak vatovej kabát. Další překvapení nastalo, když jsem zjistil, že je neděle, a to znamená že rakušáci mají všude zavřeno. Záchranu před kolapsem tak znamenaly vlastní zásoby v podobě chleba ze Schwarzvaldskou šunkou, který jsem si stihl ráno strčit do kapsy a teď jej s chutí ho vlastní sežral. Zpátky už to bylo lehce po větru, ale stejně jsem měl z toho pysky jak havajskej domovník. Nakonec jsme si to rakouské povyražení s mým zeleným přítelem docela užili a už se těšíme na první pretěky, které se uskuteční příští víkend. Čeká nás Velká cena Hlohovce, takže přijďte fandit Kolokrámnické smečce z lebkou na zádech. Martin