SP Norsko - Radost i zklamání

Jak tomu ve sportu bývá, někdy jste nahoře a jde vám vše skoro samo, jindy se trápíte jako zvíře a myslíte si, že po dalším otočení nohou musíte zákonitě padnout mrtví. Přesně o takové nevyzpytatelnosti těla se přesvědčili kluci o minulém víkendu nedaleko norského Lillehammeru, v lyžařském středisku Hafjell. Tam se konal poslední díl Světového poháru v XC. Pocity obou jezdců byly velmi rozdílné, však je pro Vás ve stínu ještě čerstvých zážitků i shrnuli. Sice to nebylo okamžitě po návratu, ale to se dalo vzhledem ke dlouhému cestování, ale i kumulované únavě dané dlouhou sezónou, celkem očekávat.

Pro Kryštofa začalo účinkování celkem slibně. Samotné středisko jej nabylo pozitivní energií, vždyť už v době, kdy se narodil se zde proháněli olympijští sjezdoví lyžaři, oprávněná úcta byla tedy na místě. Trať zde byla plná kamení, kořenů a klopených zatáček a neustále tak bylo potřeba mít kolo pod kontrolou. I na přejezdech přes louky byla spousta kamení, trať proto byla řádně "okořeněna". Další zajímavostí byla také bikrosová sekce, kde bylo několik skoků, na které se neodvážili ani mnozí „Eliťáci“.

Napřed pohled Kryštofa: Tři „maturity“ v jednom týdnu.

Po tom co jsem ve středu konečně úspěšně odmaturoval, jsem si hned ve čtvrtek "střihnul" Eliminátor. Ten měl část trasy, včetně závěrečného sjezdu, stejný jako hlavní závod. V zásadě mu tedy jen přidali stoupání po startu a rovinku s několika skoky.

V kvalifikaci jsem všechno to kamení i skoky celkem čistě překonal a zajel tak 6. nejrychlejší čas. To mi do první rozjížďky přihrálo "vhodné" soupeře, které jsem na skocích všechny přeskákal a rozjížďka tak byla moje. Druhá rozjížďka již bohužel nebyla žádná hitparáda. Na startu mi vyklouzla noha z pedálu a já se zařadil až na konec vláčku. Ve sjezdu do cíle mi pak při snaze o zvrácení výsledku ještě spadnul řetěz, takže jsem ani nemohl spurtovat o postup.

Díky dobré kvalifikaci jsem obsadil konečné 9. místo, což je doposud nejlepší český výsledek v této disciplíně. I to by se dalo považovat za výsledkovou maturitu a já si tak mohl udělat v kolonce „splněno“ druhou čárku.

Záznam Kryštofovy jízdy je ve 24. a 54. minutě:

http://live.redbull.tv/events/237/uci-mtb-world-cup-2013-hafjell-crosscountry-eliminator/

Samotné XC probíhalo od začátku nad moje očekávání. Hned po startu jsem šel hodně dopředu a protlačil se o více než 40 míst oproti mé startovní pozici. Jelo se mi skvěle, neustále jsem někoho předjížděl, což mne ještě více motivovalo. Byl jsem až překvapen, mezi jakými borci jsem se při závodě najednou pohyboval. V posledním kole jsem si chtěl ještě „posvačit“ jednoho Švýcara, ale když jsem se mu snažil ve sjezdu odjet, proseknul jsem o kámen zadní kolo. Díky skvělým vlastnostem galusek Tufo mne však defekt nijak zvlášť nezpomalil a mohl jsem s klidem dojet do cíle na 12. místě. To pro mne bylo opět skvělé umístění a kolonka „splněno“ tak dostala třetí záznam.

Výsledky:

1. Jordan Sarrou (Francie) 1:15:40

2. Anton Cooper (Nový Zéland) +37

3. Michiel Van Der Heijden (Nizozemsko) +1:06

..12. Kryštof Bogar (Kolokrám Svijany) +4:21

Každý den není posvícení.

I Jirka se do Norska velice těšil a směřoval k tomu veškerou tréninkovou přípravu. Však i výsledky poslední doby, včetně Dolomitenmanna, Ostravského Chachara a dalších jej mohly utvrzovat ve správné cestě. I v posledních dnech před závodem se cítil velmi dobře a trať se mu moc zamlouvala. Na start se tak postavil správně namotivován.

Optimismus mne bohužel přešel hned po startovním výstřelu. Nohy ztěžkly a já se rázem cítil jako všudypřítomné kamení. Ač jsem se snažil ze sebe vymáčknout vše, co tam zbylo, tak neustále jsem klesal startovním polem dolů. Časový limit na vedoucího jezdce, který znamenal odvolání ze závodu, tak pro mě byl doslova vysvobozením.

Na druhou stranu jsem si mohl naplno vychutnat Jardovu spanilou jízdu v posledním kole, která mu vynesla první letošní triumf ve Světovém poháru, a jak všichni doufáme i návrat na vrchol.

Jak už to ke konci velmi dlouhé sezóny bývá, jeden den jedete neskutečně a druhý den neotočíte ani převodníkem. Z pohledu mého výkonu bylo finále Světového poháru v Norském Hajfell velkým propadákem, který jsem si nepředstavoval ani v nejdivočejších snech. Na lamentování nebo výmluvy ale nejsem stavěný, proto se teď pokusím dát trochu dohromady a jakmile si tělo trochu odpočine, začnu se pozvolna připravovat na poslední výzvu letošní sezóny, Brasil Ride.

Mějte se fajn

Kryštof a Ňumi