Servis po australsku :)

Jak chutná Bundaberg – pověstnej australskej rum?Tak to jsem se, ačkoliv se ze mne stal dočasně australskej mecháno, nedověděl! :) Podle datumu už asi tušíte, jak k tomu došlo … Na začátek července se netěší jen děti kvůli prázdninám, ale i fanoušci cyklistiky u nás na severu. Již po třicáté se konal mezinárodní etapový závod žen Tour de Feminin. Jako každoročně, tak i letos jsem se vyrazil podívat na první etapu, křižující celým šluknovským výběžkem. Člověk takhle najede pár ostrých kilometrů, aby stíhal vidět co nejvíc zajímavých míst z trasy a k tomu ještě může omrknout pěkné holky a zafandit jim. Řeknu vám, a určitě to mnozí potvrdíte, že na některý není vůbec špatnej pohled, ty jejich zadečky … :) to se neomrzí! Letos jich bylo, těch prdelek, opět přes 180 z 23 států. Když jsem se, během přejezdů z místa na místo, trápil do kopce z Brtníků, tak mi zvoní v kapse telefon. Říkám si, sakra, kdo to zase otravuje. A hele ředitel…! Tak to musím! :) Raději teda zastavím a poslouchám, co má na srdci: „… volal mi Adam Hansen z Tour de France, že etapa je pohodová, skoro se nejede :), že zrovna rozvezl klukům z manšaftu bidony a teď se právě fláká na chvostu balíku, místo vysílačky si omylem vzal mobil, tak toho alespoň využil a řeší, co je třeba zařídit a poladit, aby po etapě měl klid na obvyklou masáž, večeři, … takže teda potřebuje sehnat mechoše pro svoje krajanky, pro australské holky…“. Říkám si, proč ne?! Mrknu se na závody a ještě opráším svoji angličtinu – i když ta australská??? :) no uvidíme. Když jsem dorazil domů, už jsem měl od Adama Hansena na telefonu zprávu. Poslal kontakt na manažerku australského týmu Roxsolt Attaquer, včetně místa ubytování. Nabral jsem s sebou Tomáše Podrazila, který se zrovna shodou okolností vrátil – schválně odkud? - z Austrálie(! :) ) a jeli jsme zjistit co a jak. V Hotelu nás již netrpělivě čekala Loren Rowney, která ještě před rokem jezdila za Orica Scott a nyní se stará o mladé závodnice z Austrálie a Nového Zélandu. Hned jsme se dohodli co a jak, dali jsme jí bankovní spojení a čísla svých kont :)… a šlo se makat. Tyhle týmy ze zámoří obvykle vyrazí na pár měsíců do Evropy a tady objíždí vybrané závody. Vše si zde vypůjčí, vozí si pouze svá kola. Holky se však o to moc/vůbec :) nestarají... Bylo tedy třeba v první řadě hlavně vše umýt a udělat servis na další etapu. Asi tak za dvě hodiny jsme to dali dohromady a připravili vše na ráno. Je zajímavé si vyzkoušet, jak to chodí na velkých závodech. Zajistit, aby se závodnice mohly soustředit pouze na svůj výkon a nemusely se o nic víc starat. Práce mechanika není jednoduchá a je dost stereotypní, jo a na žádné zajímavé dobrodružství ani není čas… :) škoda :). Ráno pak předat holkám poladěná kola, připravit bidony s pitím a pak ještě samozřejmě všechno, co by se mohlo během závodu pokazit, nachystat do mechaničáku – hlavně na nic nezapomenout! Během závodu v podstatě nic nevidíte a stále jenom čekáte, kdy budete muset vysprintovat s rezervními koly v ruce, nepřerazit se u toho, nepřekážet projíždějícím závodnicím, co nejrychleji vyměnit, popadnout za prdelku a roztlačit, ať to zase frčí. Po závodě vše uklidit do auta a převézt na hotel. No a na hotelu opět známá rutina - vše umýt a seřídit na další den. A takhle stále dokola. Určitě to byla zajímavá zkušenost. Australanky byly vděčné, že jsme se o ně postarali a mohly tedy v klidu vyrazit na další závody – tentokrát se seřízenou technikou – naši nástupci tedy budou mít, alespoň první den, o „trochu“ míň práce. Zprávu z pozadí profi cyklistiky pro vás sepsal "australský mechanik“ Libor mazlík Bartůněk (a o pozadí jednotlivých děvčat vám můžu povyprávět třeba někde u pivka :) ). Tak tady je máme, holky australský! Jsou úplně stejný, jako ty naše. Jenom malej rozdíl je v tom, jak se nám jedna svěřila, že místo pejska má doma ptakopyska :-) A na náměstí v Krásné Lípě je všechno připravené ke startu do etapy ... ... tady nám ředitel ještě narychlo přibaluje pár nezbytností pro případnou potřebu - je dobrý, být připravený na všechno ... ... kluci v akci ... :-) ... a holkám se tady asi líbilo, tváří se spokojeně. I když tady už to jsou většinou nervy ... :-) ... zato my, my hlásíme pohodu! Hotovo! Čest práci! :-)