PRVNÍ LETOŠNÍ REPORT, autor Burák!

Zase v první linii. Po delší pauze se opět hlásím s reporty ze závodů. Loni jsem sezonu začal soubojem se svým kolegou Láďou z libereckého Concept Store. Tento rok bylo v náš startovací den závodů víc, a takjsme se rozhodli šířit slávu Kolokrámu na více bitevních polích. Zatímco já se rozhodl pro maratonv Novém Boru. Láďa zvolil XC ve Vratislavicích. Každopádně to však neznamená, že bychom se chtěli porovnávání našich sil vyhýbat, již příští týden si to rozdáme o post kolokrámské jedničky v „krvelačném,“, ale přesto velice přátelském souboji. Novoborský maraton je jeden z nejstarších závodů u nás na severu. Co je však důležitější, svým profilem a délkou je mi v podstatě šitý na míru. Ovšem o minulé neděli bylo vše jinak. Celý týden se trať prolévala deštěm a ani v den startu nás počasí nešetřilo. Počítal jsem s tím, že bude mokro,ale to, co přišlo, by se dalo popsat spíše jako hotové bahenní orgie. Svou předstartovní přípravu jsem odbyl promazáním nohou startovním olejem a lehkým rozhýbáním. Na sobě, jsem měl úplně novou kolokrámskou kůži, takže jsem si jí před ostrým startem fakt nechtěl zadělat. Pomalu jsem se přišoural na start, aby ani kapka bláta neulpěla na kraťasech, schoval jsem se do druhé řady a čekal na peklo, co mělo přijít. Start proběhl tak jako obvykle - rychlovka jako hrom. Pro mne nic nového, takže jsem se docela v pohodě držel v popředí a dával si pozor, aby mě nikdo nesmotal. Takhle rychle a zběsile se jelo asi čtvrt hodinky, pak teprve přišlo malé zklidnění. I tak nás zbylo dost málo a tempo, stále poměrně svižné ale dalo zvládat ve větším klidu. Omrkl jsem soupeře kolem sebe a usoudil, že jsem v dobré společnosti, kde mě to bude bolet, ale také to bude pořádně odsejpat. Naše partička docela hezky spolupracovala. Náskok na grupu narůstal a já z toho měl pěkný hřejivý pocit. Ten bohužel nevydržel tak dlouho, jak jsem si představoval. Někde v půlce závodu jeden z parťáků zavrávoral v blátě a vzal mě s sebou na nedobrovolnou exkurzi do lesa. Já to ustál celkem fajn. Stačilo se otočit, dostat se na trať a pokračovat. Bohužel můj sparing partner sebou pleskl o větve na zem. Jak jsem ho pozoroval, viděl jsem, jak se svíjí na zemi. V tu chvíli mi proběhly hlavou dvě věci. Musím mu pomoct a závod je v tahu. Ladnými skoky jsem k němu přiběhl a zjistil, že má asi jen vyražený dech. Takže stačilo pár úderů do zad a bylo po problému. Tedy s tím nešťastníkem. Můj problém se zpackaným závodem tady byl stále. Naskočil jsem na kolo a jal se stíhat, koho ještě šlo. V kapse svojí zbrusu nové a zářivé kombinézy od Sýkory jsem měl haldu Enervitu a v cíli mě čekala R-dvojka. Takže jsem věděl, že si můžu dát pořádně do těla. Sjížděl jsem jednoho závodníka za druhým, ale dostat se před ně bylo vždy hotové peklo. V blátě, které jsme museli překonávat, jsem musel jet na hraně svých schopností. Čas od času se přede mnou někdo poroučel do bláta s takovou razancí, až to plesklo, takže jsem musel dávat sakra bacha, abych někoho ještě nepomuchlal a sám sebe nezrakvil. Naštěstí jsem před závodem nasadil úplně nový pláště Schwalbe Racing Ralph a ty mě držely ve stopě, jak jen mohly. To bylo fajn, protože já sám jsem si vůbec nebyl jistý, jestli kolo ovládám já, a nebo kolo mě. Tyhle gumy sice nejsou určené do takových sr... bláta, ale kupodivu si vedly hooodně slušně. I díky jejich podpoře se mi bez pádu podařilo dosoukat poměrně dopředu. Stálo to samozřejmě hodně sil a v závěru jsem se musel hodně kousnout, abych se vůbec dovalil do cíle. Nakopal jsem do sebe poslední gel Enervit s kofeinem a s přívalem energie si to šinul k cíli. Sice to nebylo nějak oslnivé tempo, ale náskok před jezdci, supícími za mnou, se mi podařilo udržet. Tam na mě čekal celkově osmý flek a v kategorii stříbrná placka. S celkovým umístěním jsem spokojený nebyl. Cítil jsem se na lepší. Na druhou stranu mě těšilo, že jsem v kritické situaci ukázal, že kolokrámníci hrají fér. Že nám jde hlavně o požitek z jízdy a nedělá nám problém pomoct parťákovi v nouzi. Závěrem chci poděkovat pořadatelům, že zbytečně nevysoušeli trať. Lesákům, že připravili pořádný koleje. A fanouškům, že řvali a fandili, jak o život. Zdraví Vás a zase za týden :-) Burák Ultraspecializovaný mechanik Raitřík dává poslední pokyny Burákovi. "Brzdy? Brzdy nebudeš potřebovat." Blažený výraz Buráka odpovídá za vše :-) ... ... no občas na ty brzdy "hamstl", ale i s nepočítanou zastávkou to cinklo ... ... kolokrámnická letka opět v akci :-) !