Doprava kopec, doleva kopec ...
Připadá mi, že jsem tu už nejméně týden, jak mně po ránu bolí nohy. Včerejší trénink s profíkama na nás zanechal neblahé stopy.
Po snídani se tedy rozhodujeme, že dnešní švih pojmeme regeneračně a mnohem volněji a nejsme jediní. Livigno je plné cyklistů, kteří pendlují kolem místního jezera, což je vlastně jediná rovina široko daleko
:-).
Dost závodníků, včetně Petra Vakoče využívá tuto komunikaci k tréninku na svých časovkářských speciálech. Je tedy možné tady potkat mnoho známých cyklistů. Například my jeden úsek jeli ve skupině s vítězem Giro d´ Italia Damianem Cunegem. Taky jsme potkali Domenica Pozzoviva, který se zotavuje po ošklivém pádu na letošním Giru. A kdo by tu byl čekal playboye Maria Cipolliniho? Ten tu taky točí kejtičkama.
... tak jedem! Zdejší holky to tu s kopci umí ...
Livigno je v létě cyklistický ráj. I když včera jsem si to nemyslel. Rovinaté úseky proložíme jedním výjezdem na italsko-švýcarskou hranici ležící na Alpe Vago ve výšce 2290 m.n.m. Zde cítím, že nohy mi dneska jedou o dost lépe, než včera. Z omylu mě vyvede drobounká Italka jezdící za profi tým Alé Cipollini, která si mě do toho kopce skoro dojela a při tom vypadala velmi čerstvě. Jsem už asi vážně dědek
:-).
... podvečerní siesta u kávičky ...
Po tréninku jsme si po zásluze zašli na dobrou kávu a něco sladkého. Počasí nám zatím vychází na jedničku a je tu opravdu hodně teplo. Horské sluníčko má fakt sílu. Sváťa by mohl vyprávět nebo spíš jeho lýtka, která si připálil :-).
... příprava na další den :-) PS. večeře zůstala v žaludku :-).
Po večeři jsem si ještě v rámci regenerace protočil nohy na válcích, abych byl připraven na další den. Máme v plánu kafíčko v St. Moritz.
Mazlík