Zpátky v domácí aréně

Po týdenní odmlce se domácí elitní Český pohár Toi Toi Cup přesunul na Holé Vrchy, kde nás čekala opravdu vrchařská trať. Vzhledem k očekávané bitvě mezi domácí špičkou jsme opět s kolegou a největším soupeřem o celkový titul Jakubem Skálou, vyrazili do tohoto místa s jednodenním předstihem.

Ideální možnost přenocování nám nabídl náš společný trenér Vojta Červínek, což s sebou neslo možnost detailního prostudování taktiky v klidném domácím prostředí. V pátek jsme vyjížděli již dopoledne, abychom na místo dorazili za světla a stihli ještě v tréninkovém tempu okouknout trať. Nejprve jsme se pustili na silnici a až po důkladném uvolnění a přohrátí nohou po cestování jsme naskočili do terénu na trať zítřejšího poháru. Ta nás oproti vzpomínkám z minulých let hodně překvapila, protože si na nás pořadatelé připravili pár změn, které ač je to skoro nemožné, již tak náročnou trať opět ztížili :) . K takovým patřil například delší úsek ve strmém silničním stoupání zakončený prudkými schody! Já mám ale takové tratě rád, protože se tu rozhoduje ve výkonosti a není o tom, jestli někdo "uvisí a pošetří" nebo ne. Ten večer jsem mohl díky tomu usínat s čistou hlavou :) .

Rozhovory před závodem v klidu a dobré náladě ...

Ráno v den závodu nám počasí moc nepřálo. Nepršelo, ale byla taková vlezlá zima, která nám zalézala za oblečení a snažila se nám znepříjemnit přípravy před závodem. Ale poprali jsme se s tím a do závodu šli jako vždy ready!

... dobrá nálada panovala i těsně před závoadem, při zahřívající masáži od mistra Kobyho ... Start se mi povedl a do terénu jsem najížděl na první pozici. V tempu jsem ale nepovoloval ani na okamžik a na konci prvního okruhu jsme tak byli jen ve čtyřech, a to já, Skálič, Páprda a Niplík. O tempo v první části závodu jsem se staral hlavně já a Paprstka. Vycítil jsem poté šanci a na konci třetího kola jsem zkusil zaútočit.To se i podařilo a já jel chvíli sám. Po nějakém čase si mě docvakl Niplík, tak jsem mu padnul do háku a zkoušel jsem viset, viset a viset. Bohužel jsem doplatil na svoji aktivitu ze začátku závodu, musel jsem si vyhovět a trochu zvolnit. ... kola ready na 100%, jako vždy! ...

Další část závodu jsem poté absolvoval se Skáličem a pokoušeli jsme se společně Niplíka dojet. Bylo však vidět, že mu místní trať sedí a spíše nám odjíždí, než abychom se mu přibližovali. Já se navíc pořád nemohl dostat z krize, a tak Skálič nakonec pokračoval sám stíhat v předu jedoucího Nipla. Já tak znovu kroužil osamocen, ovšem již bez vidiny vítězství. Za mnou byla naštěstí tak velká díra, že jsem si mohl dovolit po pokynu pana trenéra nasadit příznivější rytmus a tréninkově si dojet pro stále slušnej třetí flek.

... na startu, poslední vteřiny, připraven vypálit ...

Ve čtvrtek se už přesouvám zpátky do Belgie, země cyklokrosu zaslíbené. Kde se bude odehrávat nejspecifičtější závod sezóny, a to ve známém městě Koksijde, na písčitém okruhu :) .

... bojuju sám se sebou. Už abych byl v cíli.

Tak nezapomeňte v sobotu držet palce alespoň u televize. Start v 15:00 :) , pojedu bomby!

Bory