V prvním bloku naplno

Buenos dias amigos! Ve svém druhém vstupu s informacemi o přípravě na cyklokrosovou sezónu, bych se chtěl nejdříve pochlubit, že jsem se neubytoval jako většina hobíků a zimních návštěvníků ostrova u Palmy, ale vybral jsem skromnější zázemí vesničky Deiá. Její poloha je totiž nadmíru strategická, nachází se přímo v kopcích (což určitě každý, kdo byl na Mallorce, ví). A přesně to mi na tomto soustředění vyhovuje, protože už není na co čekat a poflakování se po rovinatých úsecích plných německých "cyklodůchodců", mi přišlo nejen jako zbytečné mrhání časem, ale po karambolu na domácím etapáku preferuji kolem sebe trochu volného prostoru :).

Deiá můj nynější lagercamp :) ....

Každý trénink jsem tak mohl vyrážet směrem na Valldemossu, takže hned do kopce. Jednoduše na začátku tréninku poznám, jaký ten den bude. A současně musím podotknout, že se to u mne den ode dne lepší, i když to zatím není 100% podle mých představ.

Druhý trénink jsme s panem Vojtou Červínkem naplánovali ještě do pohody, spíše na rovinatějších úsecích a na zkoušku přidali jednou „Randu“ na probuzení a cestou zpět nahoru Valldemossu, kde jsem se už konečně dostal alespoň na chvíli do závodních tepů. Celkem to tedy dalo necelých pět hodin, a stejně jako v prvním dni 2000 výškových metrů. Tomu říkám rovinatý trénink Celý den jsem se současně pohyboval v teplotách okolo neskutečných 35 stupňů. Ještě že jsem se dostateně zásobil ionťákama od Enervitu, jinak bych se vrátil vysušenej jak křížala.

Agua sin gas a k tomu jedna Cola Loca :) ... žízeň je veliká, život mi zde lépe utíká....

Třetí den už jsem vyrazil otestovat kopejtka do intenzit. Vyjel jsem mým obvyklým směrem na Valldemossu, Bunyolu, a pak hned na Soller. Od benzínky, jsem si ho naordinoval hned 3x v “závodním módu”, tedy skoro na doraz. Po práci v kopci jsem si ho tak oblíbil, že jsem jel tou samou cestou na vyjetí i domů :). Tento den dal “pouze” 3 hodiny těžké práce, při kterých jsem vyšplhal svých obvyklých 2000 výškových metrů ve stejném počasí. Kromě mne toho měly dost i botky DMT, které jsem měl bílé od soli i z vrchu. No myslím, že po tomto prvním bloku si budu moci užít první den volna, kdy zbyde čas na regeneraci a opětovné nablejskání materiálu i doplňků, abych se mohl v sobotu pustit zase do práce.