Používáte zastaralý prohlížec Internet Explorer, který pro zobrazovaní našich stránek nepodporujeme. Použijte prosím jiný prohlížeč.
Velikonoční otevírací doba: Od 29. 3. do 1. 4. jsou naše prodejny zavřené
CZK
EUR
Měna:

Mistrovství světa Pietermaritzburg

Vytvořeno03.07.2014
Cesta Praha – Paříž – Johanesburg – Durban - Pietermaritzburg končí v hotelu s příznačným názvem Regal Inn. Bohužel do postele nezaléhám a místo toho držím v ruce sadu nářadí a snažím se koncentrovat, abych si postavit kolo a mohl vyrazit protočit alespoň trochu nohy. Není na co čekat, je čtvrtek a do závodu v neděli nezbývá moc času. Trochu se po příletu projíždím, ale jsem úplně vyndaný a moje hlava asi zůstala někde nad Saharou. Kristián je zde už přes týden a Jarda s Ferim od pondělka. Druhý den se tak snažíme alespoň od nich zjistit zajímavá místa z trati, která by stálo za to najet. Bohužel počasí nám nepřeje, a tak zvládáme pouze poslední 20ti kilometrový úsek. Sami posuďte podle fotek, jestli to mělo cenu. Můj Sup mi hlásí, že je testován na nejnáročnějších tratích světa. Tady si myslím, že to sedí 100%! Před startem nebylo počasí úplně ideální. Chuť závodit a poprat se s nejlepšími však ano. Před startem nebylo počasí úplně ideální. Chuť závodit a poprat se s nejlepšími však ano. Den před závodem se jdu jen pořádně rozjet, najíždím startovní kopec, který podle mě nadělí startovní pole během prvních kilometrů. Nohy jsou nic moc, jen hlava je nastavená do módu zničit se a nechat na trati vše, i to co už dávno nemám v nohách, a co se během sezóny vytratilo neustálým závoděním bez odpočinku. Je to Mistrovství světa, a tak jedu na risk, vše a nebo nic. Neberu si lepení, duši, nářadí a vlastně ani dres. Pojedu v kombinéze bez kapes a vše si nechám podat v depu. Jediné, co jsem nechal na kole je těžší varianta gum pod názvem Maxxis Ikon.  Jinak vše zbytečné šlo pryč nebo zůstalo v depu. Čekání na antilopy a jinou africkou havěť... Čekání na antilopy a jinou africkou havěť... Stojím na startu a vůbec nejsem nervózní. V hlavě mi běží hláška Svoboďáka "stejnak bys jel doma na švih“. Láduju do sebe poslední PreSport a jde se na to! Po startu se rozjíždí peklo, do kopce se spurtuje, jak při cross country. Pět kilometrů na šrot a zůstávám v první skupině. Najíždíme do singlů a já jedu jen na oči, protože nebyl čas si najíždět trať. Vůbec nepřemýšlím nad šíleným tempem, a že závod pojedeme cca 4,5h. První občerstvovačka, jen se napiju a zahazuju bidon, víc nestíhám. Druhá občerstvovačka, beru si nový bidon s gelem od Enervitu a dávám ho do košíku. Není čas ptát se kdo je kdo :). Jedu v háku za Lakatou, kterého již znáte z mého videa. Pár skoků a bidon mi letí z košíku ven i s gelem. A je to v …… Jedem takovou řezanku v singlu, že ani nemůžu poprosit Matouše Ulmana, aby mi dal napít od sebe. Třetí občerstvovačku už zvládám a konečně se pořádně napiju a trochu i najím. Pořád vidím na čelo závodu. Nic víc, jedem krajinou.... Nic víc, jedem krajinou.... Když projíždíme stádem antilop, říkám si, jestli to není sen. Za chvilku přichází nejdelší stoupání závodu a čelo závodu mi mizí v nenávratnu :(. Zůstávám pouze s Italem Tonym Longem. Ten mi však nestřídá a já se griluji sám na špici. Zanedlouho míjíme Kristiána Hynka, jak stojí s defektem u trati. Ani nepřibrzdím, stejně nemám lepení. Tony mě vystřídá asi po hodině, přichází na mě první krize. Křeče do lopatek a nohou. Jen se modlím, aby mi Tony necuknul a já nezůstal sám. Při průjezdu další občerstvovačkou na mě hlásí dvanáctou pozici. Koncentruji se a šetřím energii v 15ti kilometrovém sjezdu do areálu startu a cíle, kde je předposlední občerstvovačka, a kde začíná poslední 20ti kilometrový pytel, který mám jako jediný najetý. Do tohoto úseku najíždím před Tonyho ve svém maximu. Křeče v lopatkách mi to jasně potvrzují. V kopci najednou Tonyho ztrácím z háku. V hlavě mi běží, wow seš jedenáct, tak to nepokaž! V posledním stoupání vidím před sebou Portugalce T. Ferreira. Nohy se mi roztáčej pod vidinou první desítky na mistrovství světa. Tiaga tak střihám pár kilometrů před cílem! Nohy mám v plamenech, ale to mi je jedno. Projíždím cílem a padám vedle M. Milatze. Oba jen lapáme po dechu. Tohle není asi stádo antilop, co říkáte? ... Tohle není asi stádo antilop, co říkáte? ... Jsem totálně vyndaný, bohužel mi Viktor říká, že jsem 11ctý. Trochu mě to mrzí, ale mohu Vám odpřisáhnout, že na trati jsem nechal vše, co ve mně bylo! Možná i trochu víc, protože svalovice v nohách mi to připomíná ještě dnes. Díky všem. Ňůmi Výsledky muži Elite - 95 km: 1. Jaroslav Kulhavý 4:15:58 hod. 2. Alban Lakata (AUT) 4:19:16 3. Christoph Sauser (SUI) 4:20:11 4. Urs Hubes (SUI) 4:22:56 5. Jukka Vastaranta (FIN) 4:23:26 6. Bartlomiej Wawak (POL) 4:23:39 7. Roel Paulissen (BEL) 4:24:06 11. Jiří Novák +13:37 min. 26. Jiří Hudeček +25:26 31. Matouš Ulman +29:12 34. František Raboň +31:08   Video z najíždění trati přidávám jako bonus: [youtube>http://youtu.be/rI25uy8HuxU[/youtube>

Sledujte nás na sociálních síťích

Na vašem soukromí nám záleží
Tento internetový obchod ukládá soubory cookies, které pomáhají k jeho správnému fungování. Využíváním našich služeb s jejich používáním souhlasíte.
Povolit všeNepovolovat cookies