Den 6. Klidu na bojišti předcházela Velitelova návštěva. Trval na tom, abych mu neprodleně objasnil důvody odpolední dezerce. Nedivím se mu, udržeti morálku a odhodlání jednotky jest úkolem nelehkým. Poměrně smysluplnými argumenty mi vysvětlil, že bych to už dělat neměl. Vzácné okamžiky nádechu byly využity k doplnění sil, údržbě zbraní a získání motivace pro dny následující. Jednotka provedla údržbu v bunkru pod základnou mezi železobetonovými zdmi tloušťky 2,1m. Ačkoliv se to z povzdálí míru může jeviti jako opak, čelí tyto zbraně brutálnímu zacházení v krutých situacích. Musí šlapat za všech okolností jak severokorejské vojsko na přehlídce. Tyto stroje jsou krásné a nesmírně odolné zároveň. Pokud dostanou péči, kterou si zaslouží, odmění se vám bezchybným chodem. Loga elitní jednotky Lebek jsou vozena s hrdostí! Jednotka si užívá chvíle klidu a kamarádsky si vypomáhá během líného odpoledne v bunkru. Zároveň se detailně prohlíží, popřípadě vyhodnocují veškeré defekty, aby se předešlo ztrátám nebo zranění. Jedno drobné utržil předešlého dne i Ňůmi. Ale nestojí za řeč. Z bojů vyřazen nebyl. Tato ultimátní německá věcička je zatraceně LehkáVáha a točila by se klidně, až do rána...