Od začátku se jede celkem svižně, mám problémy se zrychlením, bolí mě nohy, ale v konstantním tempu se cítím dobře - jedu jako diesel na jednu rychlost :)
Je to následek těžkých tréninků v poslední době. Jak najíždím do kopce a někdo mi zrychlí, mám prostě problém, ke konci stoupání však jsem schopen držet vysoké tempo a vždy si soupeře dojíždím, alespoň do posledních kilometrů :)
Asi na 70. kilometru, když se jede jak o život, mám defekt zadního kola, jeden kopec tak jedu na defektu a nahoře mám kolo již prázdné úplně. Doprovodná auta jsou daleko a ztrácím tak včetně výměny téměř 5 minut. Vypadá to, že je po závodech... Svoje kolo mi však půjčuje Tomáš Maršík a celou dobu na mě čeká i Jirka Říha, kluci velké díky!!!
Snažíme se tak společně stíhat čelo závodu, což se nám daří a po časovce na doraz jsem na dělení tratí na 95. km zpět v hlavní skupině. Mám dnes velké štěstí, že se vepředu zrovna moc nejelo, únava je však velice znát a v dalším průběhu závodu to citelně ovlivňuje můj výkon.
Poslední kilometry nejsem schopen akceptovat tempo Honzy Hrušky a Tomáše Okrouhlického a v předposledním kopci s nimi ztrácím kontakt. Cca 15 kilometrů před cílem, v dlouhém sjezdu do Adršpachu, nejsem zase tak moc aktivní, vím že se o dalších místech rozhodne v cílovém stoupání. Dojíždíme ve skupince Okrouhlického a v tu chvíli čekám, místo abych sám atakoval, jsem unavenej, ale měl jsem to kurva zkusit! Zůstávám tak 2 km před cílem jen s Jirkou Friedlem a zbytečně čekám co vymyslí. Tak 300 metrů před cílem začínám spurtovat, nebo si to spíš myslím :) Ale s nástupem "chcíplého lva" nemám sebemenší šanci, ihned zjišťuji, že je to zbytečné :)
Beru třetí flek a jsem nakonec rád, taky jsem nemusel dnešní race po defektu dokončit vůbec. Sudety jsou tak pro mě opět zakleté :(
Kompletní fotoreportáž si prohlédněte na
www.roadcycling.cz.